Několikrát jsme se toulali podél Blanice, tentokrát jsme vyšli z Podedvor. Od pily jsme pokračovali po proudu řeky, před bývalým táborem jsme po mostě přešli na druhou stranu řeky. Druhý most odnesla na podzim velká voda, pokračovali jsme tedy dál již jen po tomto břehu. V jednom místě jsme narazili na opuštěný bunkr. Odsud jsme pak pokračovali až k samotné přehradě.
Před několika týdny jsem vyrazil za prvními jarními kvítky k Netolicům. Na vyhlášené lokalitě bledule ještě moc nerašily, musel jsem o kousek dál, kam již sluníčko mohlo zasvítit a měl jsem úspěch. Od jiných návštěvníků jsem však dostal tip na jinou lokalitu, kde již bledule rozkvetly. Bohužel auto v opravě, takže snad příště. Sedmikrásky z vlastní zahrádky.
Když už mrazy začaly polevovat, zašli jsme se projít podél Blanice. V řece byly ještě zbytky ledu. Řeka po podzimních deštích pozměnila na několika místech své koryto, určitě se ještě se sem ještě na jaře vrátím.
Ještě nedávno byla Šumava v ledovém zajetí, led pokryl i velkou část Libotyňského potoka. Prošel jsem se kousek od koupaliště proti proudu.
Několikrát jsme prošli cestou z Českých Žlebů k Mechovému potoku, vždy jsme se zastavovali v půli cesty u velkých kamenů. Tentokrát byla zima a louku pokrýval zmrzlý sníh. Dobytek se zde pasoucí tu nebyl. Pokusili jsme se tedy objevit Kamennou hlavu. Nebyli jsme si jisti, kde ji přesně hledat, nachází se zde více zajímavých míst. Našli jsme i zbytky několika stavení a nakonec i samotnou Kamennou hlavu. Cestou zpět se začalo stmívat a na chvilku jsme spatřili i mlžné obrysy Alp.
Na sportovní ples jsme nakonec nešli, vynahradili jsme si to však na řeznicko-pekařském plese. Hrálo opět uskupení De facto, kde se návštěvníkům líbil nejvíce hlas hlavní zpěvačky. Připravena byla i bohatá tombola. Místa na hlavním sále byla zcela obsazena.
Tentokrát do Malenic zamířil Vláďa Hošek. Promítl zde své snímky, které nafotil při pěti návštěvách Islandu. Své vyprávění o jeho krásách doplnil o řadu rad pro ty, kteří by se sem rádi rovněž vypravili. Rovněž i o zážitky, jež tyto cesty provázely. Tu první podnikl již krátce po otevření našich hranic.
Mezi svátky a v lednu jsme několikrát vyšli na rozhlednu na Libínském sedle. Asi nejhezčí výhledy na Alpy se vyskytli právě po vánocích, to jsem ovšem sebou neměl techniku, takže žádné snímky z onoho dne nemohu nabídnout. Při těch dalších jsem si již foťák vzal a udělal alespoň několik fotografií při západu slunce.
Ani letos jsme nevynechali ples města. Hrála skupina Defacto, připravena byla bohatá tombola, skvělý raut a největší úspěch sklidilo vystoupení vimperské skupiny Arteco, která předvedla moc pěkné světelné vystoupení. Fotografie k vidění na facebooku : https://www.facebook.com/photo/?fbid=1140783228056348&set=pcb.1140785324722805
